Důchody na tři způsoby

Nespoléhejte se jen na stát. Ani při penzi se nemusíte omezovat

Nebo

Zaopatřete se na důchod a pojistěte si i nenadálou tragickou událost

Nebo

Novoroční předsevzetí alias budu myslet na svoji budoucnost

Důchodcům vyplatila v prosinci vláda jednorázový příspěvek 5000 korun. Jistě to mnohé potěšilo, ale faktem zůstává, že třeba průměrná výše starobních penzí u nás dosahuje jen zhruba poloviny průměrné mzdy. A spoléhat se pouze na stát se nevyplácí ani u jiných typů důchodu, jako je ten invalidní nebo pozůstalostní. Naštěstí ale existují způsoby, jak si může každý zajistit vlastní zdroje, aby se nemusel v penzi omezovat nebo zajistil své blízké. Poradíme vám, jak na to.

Starobní důchod

V roce 2020 starobní důchody dosahovaly v průměru necelých 15 000 korun. Průměrná mzda se pohybuje okolo 26 000 korun. Být to vzorový příklad, tak by pro čerstvého důchodce znamenal přechod na penzi výpadek příjmu 11 000 korun měsíčně.

Jako penzista ale váš životní standard omezovat nemusíte. Řešením je začít spořit z vlastních prostředků, a ideálně využít i příspěvek státu a zaměstnavatele. Je hned několik způsobů. Nechme stranou vytváření finanční rezervy na nenadálé výdaje, kterou by měl mít člověk rychle po ruce, například na spořicím účtu. Podívejme se na dvě jiné možnosti, které zhodnotí vaše peníze.

První je doplňkové penzijní spoření. Jak funguje? U penzijní společnosti si založíte účet, kam pravidelně posíláte peníze a společnost vám vklady zhodnocuje. Výhodou je, že k „penzijku“ můžete dostat státní příspěvek, a to až 2760 korun ročně, pokud měsíčně naspoříte alespoň 1 000 korun. Stát přispívá ale i od nižších částek, minimum je 300 korun měsíčně, ke kterým stát přidá 90 korun každý měsíc.

Druhou výhodou „penzijka“ je, že vám na něj může přispívat zaměstnavatel. V mnoha firmách patří tato varianta k populárním benefitům. Ročně vám může zaměstnavatel takto přispět až 50 000 korun, aniž by peníze podléhaly zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak může příspěvek vykázat jako daňově uznatelný náklad, takže je to oboustranně výhodné. Často zaměstnavatelé přispívají z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Přispívat lze za stejných podmínek i zaměstnancům pracujícím formou tzv. dohody (DPČ, DPP), to se často neví.

O výplatu naspořených peněz je možné bez vracení státních příspěvků žádat už v 60 letech. Výhodou doplňkového penzijního spoření jsou také daňové úlevy. Na daních můžete ušetřit ročně až 3 600 korun. Na maximální odpočet dosáhnete, když za rok naspoříte 36 000 korun.

Doplňkové penzijní spoření je možné založit také pro děti. Už za pár stokorun jim se státním přispěním můžete začít vytvářet pěknou finanční rezervu na stáří. Nabídka doplňkového penzijní spoření je opravdu pestrá a je možné vybírat z mnoha různých strategií – od těch bezpečnějších, které nesou nízké riziko i o něco nižší výnos, až po dynamické strategie, které při o něco vyšší míře rizika nabízejí podstatně zajímavější výnosy.

Nebojte se investic

Druhou možností je zhodnocovat finance pomocí investic. Začít investovat prostřednictvím tzv. podílových fondů dnes může každý, a to už od pár stokorun měsíčně. A nemusíte akciím, dluhopisům či jiným cenným papírům ani rozumět. Stačí si zvolit investiční společnost, kde profesionálové investují vaše prostředky tak, aby je vhodně rozložili. Stejně jako u penzijního spoření si můžete i zde zvolit strategii od konzervativních po dravé.

Společným jmenovatelem „penzijka“ a investování je čas. Čím dříve člověk začne, tím více peněz může vydělat díky úrokům. Díky delšímu časovému horizontu investice lépe odolá možným krátkodobým výkyvům, které jsou na trhu přirozené.

Ať už se rozhodnete pro penzijní spoření nebo pro investování ve fondech (či kombinaci obojího), je důležité vše na začátku správně nastavit podle vašich možností, potřeb a očekávání. Velmi rádi vám s tím pomůžeme a najdeme pro vás optimální řešení.

Myslet na stáří by měl každý, obzvlášť důležité je to ale pro živnostníky, kterých je v ČR více jak milion. Alarmující situace je především v případě živnostníků, kteří mají živnost jako svou hlavní výdělečnou činnost, ale platí minimální zálohy sociálního pojištění. Není jich málo. Penze takových OSVČ nedosahuje ani deseti tisíc korun, což je aktuálně o polovinu méně než výše průměrného důchodu. Sám o sobě je takový důchod skutečně zcela nedostatečný a pro živnostníky je během jejich produktivního života nutností budovat si rezervy na stáří. Stejná situace pro ně nastane bohužel i v případě invalidního důchodu.

Invalidní důchod

Zatímco s příchodem penze člověk počítá, invalidita, způsobená nemocí nebo úrazem, přichází náhle. Trvalé následky takových událostí pak mohou zásadním způsobem omezit schopnost člověka si vydělávat. Právě podle omezení pracovní schopnosti je invalidita rozdělena do tří stupňů, podle nichž je odstupňován i případný invalidní důchod vyplácený státem. Bohužel i v tomto případě částky značně zaostávají za průměrnou mzdou. U nejvyššího třetího stupně, kdy pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 procent, je průměrná výše invalidního důchodu méně než 13 000 korun. Pro člověka v produktivním věku, který navíc splácí závazky, jako je hypotéka, je takový výpadek v příjmech výrazným zásahem do rozpočtu.

I zde se nabízí funkční řešení, a tím je životní pojištění, respektive pojištění invalidity. V případě, že se stanete invalidním, vyplatí vám pojišťovna peníze nad rámec invalidního důchodu. I zde hraje důležitou roli čas. Čím dříve si pojistku sjednáte, tím méně zaplatíte – výše měsíčního pojistného je závislá i na věku pojištěného. Toto pojištění má největší smysl pro mladé lidi, na kterých jsou závislé děti, mají závazky, jako je hypotéka, a před sebou desítky let produktivního života, kdy by je výpadek příjmů citelně zasáhl.

Pomůžeme vám pojistku nastavit tak, abyste se o ni mohli opřít i při nižších stupních invalidity, kdy je schopnost pracovat již značně omezena, a aby kryla všechna podstatná rizika, která mohou invaliditu způsobit.

Pomoc pro pozůstalé

Životní pojištění pak pomůže v situacích, kdy nastanou nejhorší možné scénáře jako úmrtí. Toto riziko je základní složkou životního pojištění a v případě smrti minimálně zčásti zajistí příbuzné a blízké pojištěného člověka. Ten v rámci pojistné smlouvy pro takový případ uvede takzvané obmyšlené, tedy osoby, kterým má pojišťovna vyplatit peníze. Může to být jeden člověk, ale i více lidí, mezi které se pak výplata plnění rozdělí. Lze je určit formou příbuzenského vztahu (manželka, manžel, potomci…) nebo konkrétně uvést. Ve smlouvě můžete určit i poměr, podle kterého mají být peníze obmyšleným vyplaceny. Až do případného vzniku pojistné události můžete obmyšlené ve smlouvě měnit. Nezapomeňte obmyšlené ve smlouvě případně upravit, pokud dojde ke změně vaší životní situace, například rozvodu a druhému sňatku a podobně. Často se na to zapomíná, a pak dochází k různým komplikovaným událostem.

Pro lepší představu malý příklad: Ženatý muž uzavře životní pojistku a jako obmyšlenou osobu uvede jmenovitě svou manželku. Manželství ale skončí rozvodem a muž se znovu ožení. Pokud ve smlouvě nezmění obmyšlenou osobu na současnou manželku, v případě jeho úmrtí by pojišťovna vyplatila peníze bývalé ženě.

Ještě se na skok vrátíme ke spoření na penzi, kdy můžete pro případ vlastní smrti určit také tzv. oprávněnou osobu, která má získat naspořené prostředky. Pokud jsou splněné podmínky pojistného plánu, může oprávněná osoba zvolit buď jednorázovou výplatu (ale přijde o státní příspěvky), nebo tzv. pozůstalostní penzi, kdy jsou peníze vypláceny postupně, včetně státních příspěvků. Pokud ve smlouvě oprávněnou osobu neurčíte, stanou se naspořené peníze součástí dědického řízení a budou vyplaceny určeným dědicům, ti ale nemají nárok na část, kterou přispíval stát. Určit oprávněné osoby tedy jednoznačně doporučujeme.

U životního pojištění se doporučuje mít pojistnou částku pro případ smrti nastavenou alespoň na trojnásobek ročního platu, aby měli pozůstalí dostatek prostředků. Ani v tomto případě nedoporučujeme spoléhat se na stát. Vdovský či vdovecký důchod mohou pozůstalí, kteří nesplňují zákonné podmínky, pobírat pouze rok, sirotčí důchod pak dosahuje pouze 40 procent hodnoty důchodu, kterou by pobíral zemřelý rodič. A i zde je řada podmínek, které je třeba splnit.

Pokud chcete mít vlastní budoucnost pevně v rukou nebo chcete mít jistotu, že bude postaráno o vaše blízké, rádi vám s tím pomůžeme.